Loučení s deváťáky

Milí deváťáci,

název mého příspěvku klame. Neumím se totiž loučit, takže budu především děkovat a také

vzpomínat.

 

Děkuji všem lidem ze školy, kteří po dobu uplynulých devíti let vytvářeli její neopakovatelnou

atmosféru – pozitivní, přátelskou, prosluněnou.

 

Děkuji vašim třídním učitelkám a paním asistentkám, které vás vedly, svým přístupem vám ukazovaly cestu a pečovaly o vás.

 

Děkuji paní Ireně Jelínkové. Když v pondělí 7. března 2022 začala první vyučovací hodina, všichni jsme věděli, že ji už nikdy neuvidíme. Většina z nás nedokázala smutkem mluvit, ale byli jsme spolu a mně bylo jasné, že to tak zůstane. Zvládli jste to, byli a jste přesně ten tým, který z vás ona chtěla mít. Byla by na vás pyšná!

 

Děkuji vám, děti. Byli jste mou školou. Na hodinách matematiky jsme společně strávili asi 500 hodin, opravila jsem na 3 tisíce vašich testů. Učili jste mě naslouchat, myslet jinak, hledat nové cesty, být tolerantní. Pokud jsem se za ty čtyři roky někam posunula, je to právě i díky vám.

 

Skutečné loučení nás čeká až 30. června. Do té doby si ještě budeme užívat společné přítomnosti.

 

Těším se na vás!