Zvídavé makovičky v soutěži Pohár vědy Rojko 2016

Zvídavé makovičky v soutěži Pohár vědy Rojko 2016


Milí čtenáři, dovolte, abych se s vámi podělila o radost z toho nejcennějšího, co člověk má, z dětí. Před třemi roky jsem získala zájem první skupiny dětí z pyšelské školy pro svůj nápad založit kroužek, kde by si děti mohly odpovídat na zvídavé otázky z oblasti fyziky, matematiky, chemie a ekologie. Tehdy to byly prvňáčkové a druháčci, letos jsou o tři roky starší a následovaní dalšími dvěma ročníky dětí.

Práce nás neuvěřitelně baví, za tři roky jsme provedli dlouhou řadu pokusů a získali mnoho odpovědí na naše zvídavé otázky, potvrdili nebo vyvrátili řady hypotéz. Pracujeme ve třídě, v přírodě, využíváme školní skleník.

Nejstarší zvídavé makovičky (říkají si dinosauři) jsem letos přihlásila do soutěže O pohár vědy Rojko 2016. Ocitli jsme se v mezinárodním klání (Slovensko, Německo, Turecko, Alžír, Egypt, Tunis, Malajsie),  jen z České republiky se přihlásilo 91 týmů! Po čtyři měsíce jsme dostávali zadání sady úkolů na začátku měsíců ledna až dubna a na konci každého měsíce jsme odevzdávali zprávu s dokumentací o vyhotovených pokusech, fotky a videa. Pro mne bylo udivující, s jakou zodpovědností přistupovaly děti k plnění poměrně složitých úkolů. Posuďte sami, co vše jsme řešili: seznámili jsme se s principem raketového motoru a napodobovali jsme jej, sestrojili jsme dupací rakety, rakety z brčka, rakety na principu sody a octa, sestavili jsme řadu modelů papírových vlaštovek. Nastudovali jsme všemožné signály, od nejstarších až po moderní, dokázali jsme si předat sluchové signály pomocí trouby, kravského rohu, bubnu, zamořili jsme Pyšely kouřovými signály. Pro předávání informací jsme sestrojili 16 různých typů provázkových telefonů a zjišťovali jsme, kterým slyšíme nejlépe a proč? Je to provázkem, je to materiálem, připojil se někdo třetí s odposlechem, je provázek lepší dlouhý nebo krátký, mokrý nebo suchý, zakončený třeba kovem? Také jsme testovali všemožné tloušťky nití, kolik která unese, sestavili jsme padací dveře a zatěžovali je (neměli to stavitelé hradů jednoduché). Nejvíce jsme se zapotili při dominovém efektu, který jsme sestrojili z knih, dřevěných destiček, našich tělíček a různého materiálu a vznikla velmi zábavná videa, která jsme nazvali Budiž světlo, Sportujeme s dominovým efektem a Hurá za nápady. Procvičením mozkových závitů bylo také sestavení kuličkové dráhy, se kterou si hráli všechny děti a také dospělí, kteří prošli okolo ní. V posledním kole soutěže jsme se zabývali kondenzací a vypařováním, uskutečnili jsme pokus s Archimédovým šroubem, sestrojili jsme čtyřramenné čerpadlo a také čerpadlo ze dvou plastových lahví.

Tým vědců, který nám úkoly zasílal, nezapomněl ani na motivaci dětí zábavou a tak jsme vymysleli maskota našeho týmu (samozřejmě to byla makovička), máme logo týmu a hymnu, sestavili jsme popis týmu pomocí básní, tým jsme nakreslili a pochlubili jsme se i nejoblíbenějším pokusem za tři roky naší společné práce (pokus s dvěma balonky a brčkem).

Tým, kde pracovali Vilém Bednář, Marek Krejbich, Pavel Matoušek, Lenka Peřinková, Jan Pirochta, Richard Pohanka, Filip Tichý, Linda Tulachová, Jiří Vilímovský a Vojtěch Zídka, získal za své snažení, za své výzkumy a za svou zodpovědnou práci velké ocenění, 10. místo se ziskem 390 bodů ze 400! Blahopřejeme. Jen tak dál!

Pokud se chcete podívat na naše krátká videa, zadejte v hledání YouTube zvídavé makovičky.

A já? Děkuji všem svým bývalým učitelům přírodních věd, že ve mně i po letech vzbuzují chuť předávat dětem to, co oni do mne vložili.


PaedDr. Ilona Vaculíková

 


Naše práce