Z historie pyšelské školy


Historie pyšelské školy 6

Ačkoli stav žactva v pyšelské škole měl po 1.světové válce trvale klesající tendenci a ve škol.roce 1928/1929 bylo zapsáno do školy 325 žáků z Pyšel a 15ti přiškolených obcí, byla kapacita obou školních budov malá. Pro nedostatek školních místností bylo zavedeno polodenní vyučování (třikrát týdně půl dne, třikrát celý den). Aby bylo odstraněno polodenní vyučování, snažila se místní školní rada pronajmout dvě místnosti v soukromých domech, ale nebylo to možné, protože v obci byl nedostatek vhodných místností pro školní učebny. Vzrůstající snahy na zvýšení úrovně základního vzdělání a výchovy mládeže v mladé republice vyústily v mnoha obcích ke stavbě nových školních budov. Nejinak tomu bylo v Pyšelích. Od nápadu k činu je ale vždy daleko. Postavit novou školní budovu, bylo všemi obyvateli přijímáno s povděkem, ale v době, kdy obecní rozpočty zrovna neoplývaly dostatkem finančních prostředků a obce byly vybízeny státní správou k „všeobecné šetrnosti v rozpočtech obecních“, nebylo uskutečnění tohoto záměru v naší obci zrovna na pořadu dne.

Dle záznamů ve školní kronice tomuto záměru „bohužel nejvíce ublížily pokrokové strany místní, které, aniž by snad chtěly a si předem dobře uvědomily, nepřímo snahy po nutné již stavbě budovy školní oddálily“. Oddálení dle kroniky bylo způsobeno tím, že místní strany „samy podnikly předem velmi nákladnou a nad jejich síly sahající stavbu místní sokolovny a vzaly i chuť těm činitelům celé školní obce, kteří stavbě nové školní budovy ještě přáli.“

stavba 1.patra

Navzdory všem překážkám byla v jubilejním roce 1928 zakoupena část pozemku na stavbu nové školní budovy od místní tělovýchovné jednoty Sokol za 30 000 Kč (obec věnovala 15 000 Kč a místní školní rada také 15 000 Kč), druhou část pozemku na novou školní budovu daroval majitel velkostatku p.Richard Mattencloit.

příprava stavby školy

Bezprostředním impulzem pro rozhodnutí postavit novou budovu školy bylo, že sousední a tenkráte menší obec Čerčany se sama dobrovolně odhodlala ke stavbě obecné a měšťanské školy. Pan řídící učitel František Drastil ve školní kronice k tomuto poznamenal: „... a my zde nutnou záležitost tuto stále oddalujeme a čekáme snad, až budeme úřady školními ku stavbě donucováni!“

Členové školní rady K.Smrčka, předseda, F.Vondráček, Jos.Zahradník, Jos.Slabyhoud, Jos.Hrdina, Fr.Dřízhal, Václav Jícha, Fr.Kajzner, M.Babická, M.Jeřábková, Václav Kárník a Karel Brůna odhlasovali 19.ledna 1930 stavbu nové školní budovy.

Na schůzi místní školní rady a obecního zastupitelstva konané dne 24.července 1930 bylo definitivně rozhodnuto, že stavba školy bude zahájena na jaře 1931.

V srpnu téhož roku byly předloženy návrhy na stavbu. Za nejvhodnější byl přijat plán místního stavitele Václava Havlíka, který navrhoval budovu se šesti třídami, kreslírnou, kabinety, ředitelnou, polévkárnu s jídelnou pro děti, byt pro školníka a dva sklepy.

Výběrové řízení na dodavatele stavby bylo vypsáno v lednu 1931 a 1.února 1931 byly otevírány nabídky (celkem 19) došlé k veřejné soutěži. Nejnížší nabídka byla za 717 191,60Kč, nejvyšší 1 194 764,00Kč. Jako nejvýhodnější se jevila nabídka firmy R.Herynk z Prahy-Vysočan, které byla stavba školy obecním zastupitelstvem 13.března 1931 zadána. Z nabídky byly vyjmuty řemeslnické práce,

stavbu provádí firma Herynk
které bylo možno zadat místním živnostníkům. Jednalo se o práci zámečnickou zadanou p.K.Novákovi, truhlářskou p.Josefu Trousilovi, natěračskou p.Václavu Holečkovi, sklenářskou p.Františku Kratochvílovi, tesařskou pí Marii Salátkové, klempířskou p. M.Bauerovi a pokrývačskou p.Josefu Hromadovi. Dozor nad stavbou byl svěřen zdejším zednickým mistrům p.V.Havlíkovi a p.V.Beránkovi. Do stavebního výboru byli zvoleni pánové K.Smrčka, Jos.Zahradník, K.Sedlák, A.Zíval a K.Brůna.

stavba 1.patra

Úvěr na stavbu byl zajištěn obecním zastupitelstvem u zdejší filiálky Městské spořitelny v Benešově ve výši 800 000,00Kč na 5,5% úrok a 1% úmor.

S úpravou terénu bylo započato 1.dubna 1931, s kopáním a vyzdíváním základů 11.dubna 1931. Stavba měla být ukončena 31.srpna 1931, aby se v ní mohlo již 1.září vyučovat.

Nová budova školy byla slavnostně otevřena 25.října 1931. V rámci oslav zahrál v předvečer slavnostního dne zdejší Sokol činohru „Věrni panu prezidentovi“. Slavnostní večer zahájil pan Josef Pařízek radostnými slovy, jimiž ocenil význam nové školy. „V neděli 25.října 1931 byla zahájena oslava koncertem na náměstí, kde se shromáždili účastníci slavnosti u pomníku padlých vojínů v 1.světové válce, aby vzpomínkou a díkem zemřelým poděkovali za jejich obětavost hájiti českou věc a českou školu.

novostavba v plné kráse

K pomníku byly položeny kytice a věnce. Po té byl uspořádán průvod dětí s praporky a v národních krojích a všech účastníků k budově nové školy. Za krásného, slunného počasí zaplnila se zahrada před školou účastníky z Pyšel i dalekého okolí, hosty a starými rodáky, kteří všichni přišli oslavit tento významný den.“

Slavnostní projev pronesl okresní školní inspektor J.Chýna. Zvláště jeho slova: „Vaše děti buďte Vám nad zlato, perly a drahé kamení“, vloudila četným slzy do očí .

Zemská školní rada výnosem ze dne 20.ledna 1932 sdělila, že Kancelář prezidenta republiky uvědomila Ministerstvo školství a národní osvěty, že pan prezident svolil, aby nová škola byla pojmenována „Jubilejní Masarykova škola“.

Mgr.Vladimír Paclík, ředitel školy



Last Updated on 24.2.2006
By Mgr. Vladimír Paclík


[ hlavní stránka ]