Z historie pyšelské školy


Historie pyšelské školy 4

19. století udělala pyšelská škola veliký krok vpřed. Jestli ještě počátkem století to byla jednotřídka, jaké byly i ve větších vsích., v r. 1878 už měla pět tříd a šestá byla otevřena r. 1882. O dva roky později byla zřízena škola na Křiváčku, kam přešly také děti z Babic, Barochova, z Gabrhel, Malešína a z Vavřetic. Tím ovšem ubylo dětí pyšelské škole. K 1. lednu 1884 měla 603 žáky, od září však už jen 451.V témž roce získala pyšelská škola druhou budovu. Jednalo se o přízemní stavbu, stojící proti faře, dnes je začleněna do nové školní budovy. Tento objekt byl získán od místního velkostatku. Jeho kupní cena a náklady na vnitřní vybavení dosáhly 8.000 zlatých.
budova školy proti faře
Pyšely tedy měly od r. 1884 dvě školní budovy - jednu na náměstí, druhou proti faře. Škola měla i svou školní zahradu se „zelnicí" a s ovocnou školkou, kde se děti učily pěstovat a roubovat stromky. Byla založena r. 1889 a v literatuře se uvádí, že: ,,Učitelstvo ujalo se práce v zahradě a v nedlouhé době podařilo se na místech dříve pustých a holých vykouzliti místo utěšené."
Žákovská knihovna měla 222 svazků, učitelská 52. V kabinetu bylo uloženo 260 pomůcek. V r. 1907 byly mezi nimi např. deska blesková, zvonkohra a elektrické krupobití. Od r. 1876 se tu vyučovalo i ručním pracím. Po dlouhá léta je učila sl. Marie Dlabalová. Na zdejší škole také vyučoval Fr. Wimmer, pozdější ředitel pražských škol, nebo Václav Horažďovský, jehož syn Rudolf zde učil ještě ve druhé polovině 20. století.
pí uč.Marie Dlabalová
Po odchodu zasloužilého řídícího učitele Václava Vávry na odpočinek převzal v r. 1873 správu zdejší školy jeho syn Emanuel a vedl ji do r. 1879. Po něm se zde v průběhu několika měsíců vystřídali Josef Neruda a Čeněk Kopista. Od r. 1880 stál v čele zdejší školy František Dražil. Pyšelská kronika ho vysoce oceňuje: Velezasloužilý řídící učitel zúčastňoval se společenského ruchu a svým velkým vlivem umožnil zdar mnohého podnikání." Bohužel se stal obětí tyfu v r. 1904. Po něm byl jmenován řídícím učitelem Richard Doležal. Je pohřben na hřbitově v Benešově. Vedle něho působili na zdejší škole počátkem minulého století Marie Bílá, Marie Dlabalová, Karel Brůna, František Drastil, Fr. Stehlík a Antonín Zeman. Katolické náboženství vyučovali farář Václav Ješuta a kaplan Oldřich Koza. Několik žáků také měl evangelický farář J. V. Šebesta ze Soběhrd a židovský rabín G. Reichner z Benešova.
Do zdejší školy chodily děti z Pyšel, z Borové Lhoty, z Nové Vsi, z Pětihost, Zaječic, Kovářovic, z Mokřan, z Dubu, Dubin, Křivé Vsi, Čtyřkol, Javorníku, Vysoké Lhoty a Nespek.

V r. 1906 jich bylo zapsáno 445, z toho 211 hochů a 234 dívek. Tento stav se zvýšil od r. 1913, kdy byla dokončena stavba Útulku sv. Josefa.

Závěrem ještě jednu poznámku ke staršímu pyšelskému školství: Je málo známo, že v 19. století zde po nějakou dobu existovala židovská škola s vyučovacím jazykem německým. Byla umístěna na Košíku v budově židovské synagogy, kde po jejím zániku byl umístěn ústav pro výcvik policejních psů. K této škole se nezachovala prakticky žádná dokumentace. O její existenci jsem se dozvěděl jen díky vysvědčením, která se uchovávala v rodině Sommerlatových. Jestli se dobře pamatuji, pocházela ze druhé nebo třetí čtvrtiny 19. století. Jestli se zachovala dodnes, byla by cenným přírůstkem do sbírek Pyšelského muzea.

PhDr.Jiří Chvojka

 

Last Updated on 25.2.2006
By Mgr. Vladimír Paclík


[ hlavní stránka ]