Z historie pyšelské školy

Historie pyšelské školy 13

 

 

Léta 1950 – 1960 jsou léty budování socialismu v naší republice. V prosinci roku 1960 se naše republika stala 2.socialistickým státem světa, což bylo stvrzeno úpravou oficiálního názvu státu na  ČSSR a byla vydána nová ústava.

V naší škole se nejen budoval socialismus, ale také se zde vyučovalo. Žáci školy byli vždy vedeni k lásce k rodičům a rodině, k lásce k umění, ke sportu, k pomoci druhým,  k lásce k vlasti ……

Počty žáků od roku 1957  až do roku 1962 neustále stoupaly – z 300 na 342 dětí v roce 1962, včetně 80 dětí z dětského domova. Škola měla 256 pionýrů. Nejvíce dětí – 41, bylo v roce 1962 v 6.třídě, která zůstala nerozdělená. Třídy 5., 7. a 8. byly rozděleny na A a B. V těchto třídách bylo střídavé dopolední a odpolední vyučování. Od prosince roku 1960 byl název školy osmiletá střední škola změněn na devítiletá střední škola s 9.ročníkem, ve kterém se již nekonaly závěrečné zkoušky z českého jazyka, ruského jazyka a matematiky. Zároveň byla zavedena pouze pololetní a závěrečná klasifikace.

Od školního roku 1956/57 byla v rámci polytechnického vyučování zavedena  do školy 1 hodina ručních prací v 1. – 5.ročníku a v 6. – 8.ročníku 2 hodiny dílen
a práce na školním pozemku. Dílna na škole byla zřízena ve staré škole místo kabinetu a vybavena nářadím a stoly za 3 000,- Kč.

Školní družina pro děti 1. – 8.třídy byla ustavena od září 1957. Pro nedostatek místa ve školní budově byla umístěna  U Jenšovských, později ve škole. První vychovatelkou byla paní učitelka Marie Žižková. Družinu navštěvovalo 24 dětí, později 47 dětí.

Při škole byly otevřeny hudební kurzy s výukou hry na klavír, harmoniku a housle. Kurzy navštěvovalo po několik let 40 dětí. Na závěr školního roku byly pořádány společné koncerty v sokolovně.

V roce 1957 – 1960  byly opraveny střechy a komíny na obou školních budovách. V roce 1958 byly vymalovány třídy, opraveny sokly, zavedena voda do 4 tříd, do všech tříd zaveden rozhlas a vyšamotována kamna ve všech třídách. Do školní jídelny byl zakoupen robot ALBA S 11 za 6 955,- Kč, který byl nahrazen novým robotem RE 22 v roce 2004 za 128 520,- Kč.

V roce 1962 byly pořízeny nové skříně na vycpaniny do pracovny přírodopisu.

O prázdninách roku 1957 byl ve škole zřízen prázdninový pionýrský tábor pro děti státních zaměstnanců z Prahy. Pro pyšelské děti byl po několik let o prázdninách pořádán třítýdenní pionýrský tábor v Horní Vltavici, hlavním vedoucím byl ředitel školy Karel Hašek.

V požárních  kroužcích, vedených paní učitelkou Annou Cílovou a pí Růženou Hurtíkovou, byly děti vedeny k ochraně společného majetku, k ochraně úrody na polích, k zajišťování požární ochrany ve škole a v obci. V okresních soutěžích se vždy umisťovaly na prvních místech. V roce 1957 převzaly 1. cenu  Mladých požárníků  v rámci okresu – kompletní výbavu pro volejbal. V roce 1960 dostalo 33 dětí odznak Mladý požárník.

Taneční kroužek po několik let velmi úspěšně vedla paní učitelka Jaroslava Héniková. Na Soutěži tvořivosti mládeže v Říčanech v roce 1959 získal její taneční kroužek 2.místo.  Krojovaní tanečníci předvedli valašské tance v doprovodu místního hudebního souboru, ve kterém nechyběly ani dudy. Mezi hudebníky hráli i 3 učitelé – Rudolf Horažďovský, Karel Hašek a Zdeněk Krátký.

Čtyři koncerty z děl světových klasiků uspořádal učitel školy RNDr.Julius Procházka v roce 1952. Čistý výtěžek  3 430,- Kč věnoval na nákup pomůcek a opravu školního klavíru.

Školu každoročně  navštěvovali operní pěvci a herci. Do školy pravidelně jezdilo benešovské oblastní divadlo a v sokolovně zahrálo např. Zlatovlásku, Kubulu a Kubu Kubikulu. Mezi dalšími divadelními soubory, které na škole vystupovaly, byl taneční soubor z Tábora a Blatné, oblastní divadelní soubor z Hořovic, loutkoherecký kladenský divadelní soubor, loutkové divadlo rodiny Kopeckých a další.

Učitelé s dětmi hojně navštěvovali pražské Wolkerovo divadlo, Smetanovo divadlo – balety Šípková Růženka, Z pohádky do pohádky, operu Čert a Káča a další.

Pod vedením paní učitelky Aleny Vondrašové velmi aktivně pracoval oblíbený divadelní kroužek, který nastudoval pod jejím vedením např. hry Čert a Káča,
O mluvícím ptáku a živé vodě, O princezně se zlatou hvězdou na čele…. Tyto hry byly hrány v sále U Jenšovských.

Pí učitelka Marie Žižková nacvičila s dětmi pohádku Tři zlaté vlasy Děda Vševěda a pí učitelka Eva Bejčková úspěšnou pohádku Zlatovláska.

Velmi oblíbené byly každoroční prosincové besídky Dědy Mráze v sokolovně. Z výtěžků byly obvykle nakoupeny knihy, kterými byli odměněni nejlepší žáci.

Hojně matkami s dětm navštěvovaná byla loutková  představení ve školní kreslírně, kde od roku 1953 pod vedením pana učitele J.Housky a paní učitelky M.Folprechtové učitelský sbor nacvičil řadu her – Míček Flíček, Rusalka, Zlaté srdce, Děda Mráz, Pohádka, O pejskovi a kočičce apod.

Kroužek pěvecký, který vedla paní učitelka Marta Havlová, vystupoval aktivně při všech kulturních a politických akcích v obci a okolí.

Od roku 1956 pracoval na škole pod vedením pana učitele Karla Haška turistický kroužek, ve kterém bylo přihlášeno 100 dětí. V rámci „100 jarních km“ se seznamovaly s bohatou historii regionu, např. tůra „Po stopách Svatopluka Čecha“ přes Chocerady do Ostředku a zpět, pěší tůra „Chlum u Čerčan, letohrádek, Zlenice, Hláska“, pěší tůra „Zbořený Kostelec a zpět“.

Učitelé s dětmi každoročně jezdili na výlety a exkurze.

Na škole pracovala školní tělovýchovná jednota, ve které pravidelně cvičilo několikrát týdně pod vedením 3 učitelů a 7 cvičitelů z řad rodičů velké množství dětí.

Na zasněžených svazích Lorety bývaly pořádány lyžařské závody ve sjezdu a skoku na lyžích. Pro nedostatek sněhu a při velkých mrazech byly pořádány závody rychlobruslařské a krasobruslařské.

Ve školním roce 1959/60 nacvičovaly děti 2. – 9.tř. na 2.celostátní spartakiádu. Na okrskové spartakiádě v Senohrabech, na oblastní ve Vlašimi a na celostátní v Praze cvičilo 112 dětí.

1.máje byly slaveny v Mnichovicích. Tam a zpět děti a ostatní účastníky z Pyšel odvážely autobusy. V roce 1959 se 1.máje v Mnichovicích zúčastnilo 80 dětí se svými učiteli. Nesly transparent „Sijte více kukuřice, prospějete republice“ a jako mávátka měly papírové kukuřičné klasy.

Na brigádách pro JZD – pletí cibule a mrkve, jednocení cukrovky a máku, vysazování kukuřice, vybírání brambor - odpracovaly školní děti se svými učiteli každoročně velké množství hodin, nejvíce v roce 1959  - 1650 hodin.

V roce 1960 došlo ke sloučení okresu Říčany, Praha – sever, částí okresu Brandýs nad Labem, Jílové a Český Brod do nového okresu Praha – východ se sídlem na Náměstí Republiky v Praze.

Mgr.Vladimír Paclík,ředitel školy

 
Ředitelka školy Marie Koubová odešla do důchodu v červnu 1960, ředitelem školy byl jmenován Karel Hašek a jeho zástupcem Josef Klobouček. Pokračování příště.

 

 

Last Updated on 3.3.2007
By Mgr. Vladimír Paclík


[ hlavní stránka ]