Z historie pyšelské školy


Historie pyšelské školy 1

 

V letošním roce oslaví pyšelská škola jubileum - 325 let své prokazatelné existence. Toto výročí si zaslouží, aby bylo připomenuto, proto se na stránkách tohoto listu několikrát setkáte s články, které budou věnovány historii školství. Školství má v našich zemích historii zhruba stejně dlouhou jako křesťanství. Není náhodou, že mezi našimi prvními vzdělanci byli sv. Václav a sv. Vojtěch. Školy se tehdy zaměřovaly na výchovu kněží. Ti z nich, kteří byli zvláště schopní, zastávali vysoké funkce u panovníkova dvora. Sám panovník si hlavu vzděláním nezatěžoval, od toho měl svého kancléře, prokurátora, notáře, písaře a další hodnostáře. Takže první český král, který uměl číst a psát byl až Karel IV.

V té době však už existovala téměř všechna naše města a mezi jejich obyvateli byli také ti, kteří se bez alespoň základního vzdělání neobešli. Zvláště kupci a zámožní řemeslníci si nemohli dovolit být negramotní a to platilo i pro jejich děti. Každé město a postupně i mnohé městečko má svou školu. Navštěvovali ji hlavně chlapci, děvčátka bývala většinou doma vychovávána jako budoucí matky a hospodyně. Školní vzdělání bylo až do vlády Marie Terezie nepovinné a nebylo bezplatné. Být učitelem nebyl dlouho žádný med: Žádný stálý, zaručený příjem, prestiž nevelká, zato hodně povinností. Školy byly ještě dlouho pod dohledem církve a s jejími představiteli musel pan učitel ve vlastním zájmu dobře vycházet. Musel pomáhat s církevní hudbou - ostatně slovo „kantor", které pochází z latiny, znamená v doslovném překladu zpěvák. Při úmrtí kněze, šlechtice nebo zámožného měšťana musel kantor i jeho žáci pět žalmy po celou noc před pohřbem. Nevyučovalo se také při zámožnějších svatbách a škola byla zavřená také v adventu, protože pan učitel byl zaměstnán výrobou minucí - malovaných kalendářů pro své nadřízené a městské hodnostáře. Z našeho okolí pochází nejstarší zmínka o škole v Jílovém. Hned první zmínka o ní je kritická. Zdejší rodák Jakub, rektor místní školy od r. 1376 je kritizován za to,..." že jest světák, chodí ve světských šatech, někdy chodí do šenkovních domů a hraje v kostky". Jeho pomocník Pavel Křížův z Jílového, byl před rokem trestán za chození do hospody, ale už se polepšil. Bylo by zajímavé vědět, jak byl potrestán, jisté však je, že už tehdy byli učitelé pod přísným dohledem veřejnosti. Ve srovnání se zámožným královským horním městem, jakým tehdy Jílové nesporně bylo, byly Pyšely nevýznamným osídlením. Měly sice kostel a faru, měly i tvrz ( pravděpodobně dokonce dvě), ale o škole zde není po celý středověk ani zmínky.

Konec středověku u nás vzdělání moc nepřál. Patnácté století přináší nejen husitské války ale také boje mezi stoupenci a odpůrci Jiřího z Poděbrad. Naše Posázaví bylo jimi postiženo zvlášť vydatně.

Změnu přináší až konec 15. a následující 16. století. Německá selská válka zuří daleko, války s Turky ještě dál, takže Čechy prožívají období klidu a prosperity. Projevilo se to i na našem školství. Přibylo škol, přibylo vysokoškolsky vzdělaných učitelů, praxe však zůstávala stále stejná. Převládalo učení nazpaměť, běžné byly tělesné tresty. Komenský se svou Didaktikou byl ještě hudbou budoucnosti. Školní budovy hlavně ve městech bývaly často honosné (jedna taková se zachovala v Prachaticích), učitelé však nadále žili více než skromně. Např. v Jindřichově Hradci si správce školy vydělával 8 kop grošů ročně, šikovný řemeslník si za čtvrt roku vydělal více.

Pokud se Pyšel týká, ty se staly někdy v této době městečkem. Jsem přesvědčen, že se tak stalo v době, kdy majitelem zdejšího panství byl Karel Mracký z Dubé, tedy po r. 1583. Měly také tehdy Pyšely i vlastní školu? Pokládám to za pravděpodobné, většina městeček školu měla. S jistotou to však tvrdit nemůžeme, protože se o ní nezachoval žádný doklad. Ani v seznamech studentů university nenalezneme žádného , který by byl uváděn jako absolvent pyšelské školy ( na rozdíl třeba od Sedlčan). To však existenci zdejší školy samo o sobě nevylučuje. Z této doby není mezi universitnímu studenty uváděn nikdo ani z Jílového - a tam škola prokazatelně existovala.

Prozatím se tedy musíme smířit s tím, že škola v našem městečku je doložena až o bezmála sto let později, r. 1680. (pokračování)

PhDr. Ji ří Chvojka

Last Updated on 25.2.2006
By Mgr. Vladimír Paclík


[ hlavní stránka ]